Tam na zídce za kantýnou,
sedím sám a stár,
zhruba jako Tarantino,
svejch zářezů pár.
Já, já se múzy nelekám.
V duchu čistím sošky terpentýnem,
na místo je dám,
pak si chvíli hraju s perutýnem,
cejtil se tak sám.
Já, já se lásky nezříkám.
Cejtim v sobě najednou klid,
všemi mejdly mydlenej hit.
Mydlenej, mydlenej,
v bublinách až k vám.
Je cítit z kantýny prejt.
Tam na zídce za kantýnou,
sedím sám a stár,
zhruba jako Tarantino,
svejch zářezů pár.
Já, já se múzy nelekám.
Větrák svoji libou vůni,
vůni od kamen,
vypouští až tam, kde víly
silou vůle dostanem.
A já, já jsem v múzách připraven.
Cejtim v sobě najednou klid,
všemi mejdly mydlenej hit.
Mydlenej, mydlenej,
v bublinách až k vám.
