Jestli se můžeme vidět,
tak přijedu.
A jestli nemůžeme,
tak nepřijedu.
Jestli se můžeme vidět,
tak přijedeš.
A jestli nemůžeme,
tak nepřijedeš.
Jsem totiž možná muž.
A ty jsi možná žena.
Pro nás je něco jako hmota
věc ukradená.
Hmota, co můžeme ztratit,
nás dva už nezajímá.
Protože to, co my máme,
je trochu hudba jiná.
Hudba je snad všechno jiné,
než tahle hrubá hmota.
Která už nikomu z nás
hlavičku nezamotá.
Neuvidíme se ani
když přijedu,
protože nebudeš doma
ale v nějaký restauraci.
Možná se můžeme vidět,
i když nepřijedu.
A jestli ne,
tak ne.
A nebo jo?
Já bych rád.
Snad to bude stát.
Snad to bude stát.
Snad to bude stát.
Snad to bude stát.
Za to.
