Měsíc, kouzelník noci,
přikryl svým pláštěm krajinu,
ty bloudíš v chodbách hradu,
chladných a temných jako tůň.
Z obrazů hledí tváře pradávných vladařů,
cítíš se uvězněná z těch majestátních pohledů.
Náhrdelník z bronzu, prsten z lidské kosti,
očima dávných svědků prohlížíš "zbytečnosti".
Poselství cizích světů skrývá se v tomto místě,
bohové buďte při ní, vše v dobré obrátí se.
Sirael - jsi výsadou králů,
Sirael - platíš kráse daň.
Sirael - jsi hrou mocných pánů,
Sirael - však bůh tě chraň!
Sirael - svůj život dáváš v sázku,
Sirael - jsi loutkou bez provázků.
Mramorovej je svět kamenejch růží,
jež neoslověj vůní nikoho z nás.
Stíráš z tváří slzy a kropíš jimi květy,
tak jako živou vodou prýštící z nitra skal.
