Někdy nastane čas odejít, a ty nesmíš si na cestu vzít, ani jedinou věc, jež ti připomíná to, co si míval tak rád. To, co si míval tak rád. Někdy nastane v životě čas, že tváře známé chtěl vidět bys zas, ale ty dávno se pod zemí rozpadly v prach, a tobě zbyly jen slzy jak hrách. A tobě zbyly jen slzy jak hrách. Je čas nechat jít toho, kdo konec cesty našel, kvůli nám čas pozpátku nepoběží. Je čas posbírat sny a vzpomínky naše, je čas se vším se smířit a žít, je čas se vším se smířit a žít. Někdy sám si na tu nejtěžší z chvil, a není přítele, aby tě v náruči skryl, ale vše co je do země zašlapané, s jarním sluncem zas znovu vstane. S jarním sluncem zas znovu vstane. Je čas nechat jít toho, kdo konec cesty našel, kvůli nám čas pozpátku nepoběží. Je čas posbírat sny a vzpomínky naše. je čas se vším se smířit a žít, je čas se vším se smířit a žít. Je čas nechat jít toho, kdo konec cesty našel, kvůli nám čas pozpátku nepoběží. Je čas posbírat sny a vzpomínky naše. Je čas se vším se smířit a žít, je čas se vším se smířit a žít, je čas se vším se smířit a žít.