Někdy nastane čas odejít,
a ty nesmíš si na cestu vzít,
ani jedinou věc, jež ti připomíná to, co si míval tak rád. To, co si míval tak rád.
    
Někdy nastane v životě čas, 
že tváře známé chtěl vidět bys zas,
ale ty dávno se pod zemí rozpadly v prach,
a tobě zbyly jen slzy jak hrách. 
A tobě zbyly jen slzy jak hrách.
    
Je čas nechat jít toho, kdo konec cesty našel,
kvůli nám čas pozpátku nepoběží.
Je čas posbírat sny a vzpomínky naše,
je čas se vším se smířit a žít,
je čas se vším se smířit a žít.
    
Někdy sám si na tu nejtěžší z chvil,
a není přítele, aby tě v náruči skryl,
ale vše co je do země zašlapané,
s jarním sluncem zas znovu vstane. 
S jarním sluncem zas znovu vstane.
    
Je čas nechat jít toho, kdo konec cesty našel, 
kvůli nám čas pozpátku nepoběží.
Je čas posbírat sny a vzpomínky naše.
je čas se vším se smířit a žít, 
je čas se vším se smířit a žít.
    
Je čas nechat jít toho, kdo konec cesty našel, 
kvůli nám čas pozpátku nepoběží. 
Je čas posbírat sny a vzpomínky naše.
Je čas se vším se smířit a žít,
je čas se vším se smířit a žít,
je čas se vším se smířit a žít.