Jiným jazykem začala jsem mluvit
i když slova jsou stejná, jako dosud 
jazykem částic začala jsem půlit
zrcadlení světa osu 

A já Tě prosím, nech mě běžet
jestli jsem jediná z Babylónské věže
kdo tímhle jazykem vládne
nauč mě to skrývat, ať nejsem první, kdo dolů spadne

Je v prostoru prostor
v něm je náš vesmír
v něm planeta Země
na ní člověk
v člověku srdce
a v srdci Bůh 
v Bohu je prostor
v něm je náš vesmír
v něm planeta Země
na ní člověk
v člověku srdce
a v srdci Bůh

Začala jsem mluvit jinou řečí
jazykem mého těla buněk
hmota mi připadá křehčí
moře chýlí se k luně 

Prosím Tě naznač mi význam jediného slova
z ochozu Babylónské věže Tě volám
už není čas, trubači troubí 
z nejvyššího bodu světa Tě volám de profundis, z hloubi
	 
Je v prostoru prostor
v něm je náš vesmír
v něm planeta Země
na ní člověk
v člověku srdce
a v srdci Bůh
v Bohu je prostor
v něm je náš vesmír
v něm planeta Země
na ní člověk
v člověku srdce
a v srdci bůh

Jiné jazyky začala jsem slyšet
jazyky atomů a prvoků ducha
strach hlodá vnitřnosti v mém břiše
a ústa jsou hrůzou suchá
 
Jenže ještě něco je za tím 
už vidím rýsovat se obrysy
než se zhmotní, v mlze je ztratím
jedinou buňkou mého těla nech mě ještě tady, 
Ty který dobrý jsi

Je v prostoru prostor
v něm je náš vesmír
v něm planeta Země
na ní člověk
v člověku srdce
a v srdci Bůh
v Bohu je prostor
v něm je náš vesmír
v něm planeta Země
na ní člověk
v člověku srdce
a v srdci Bůh

A v Bohu je prostor
v něm je náš vesmír
v něm planeta Země
na ní člověk
v člověku srdce
a v srdci bůh

A v Bohu je prostor
v něm je náš vesmír
v něm planeta Země
na ní člověk
v člověku srdce
a v srdci Bůh

A v Bohu je prostor
v něm je náš vesmír
v něm planeta Země
na ní člověk
v člověku srdce
a v srdci Bůh

V člověku srdce
v něm je náš vesmír
v člověku srdce
V něm planeta Země
v člověku srdce
na ní člověk
v člověku srdce
a v srdci bůh