D           D/C#   Hmi
1. Po stonku trávy míří k nám
     Emi                   A7
   světluška, ne, nech ji být,
        D          D/C# Hmi
   ten její někde čeká sám,
         Emi                              A7
   když dotkneš se jí, třeba nebude ho chtít.
     Hmi                         F#mi
R: Zkus se dotknout mě a potom zkusím to já,
          Hmi               E
   kolik něhy nosí lidská dlaň,
       D           D/C#          Hmi
   já nevím, ale mně se zdá, že záříš
        Emi                 D
   jak ze světlušek celá stráň.

2. Něco duní, neboj, klid,
   to jen ve skalách tu bloudí vlak,
   světel oken dlouhá nit
   dotkne se nás, zmizí pak.
R:

3. Po stonku trávy míří k nám
   světlušák, ne, nech ho být,
   unavený, chce být sám,
   dělal světýlka, a teď chce snít.
             Emi                 D
R: + [: jak ze světlušek celá stráň ... :]