A
Do vlasů nafoukal ti podzim vítr,
D A
najednou vypadáš jak nějakej čert,
A F#mi
jak ti to sluší, jako bohyni z mýtů,
G D A
tak jako zlatovláskám z čarovnejch her.
Do očí zasedlo ti červený slunce,
hned vedle s dovolením sed jsem si já,
jde z tebe teplo a mně tluče zas srdce,
protože schovám tě v komoře má.
G D A
R: (Už je to) už je to tak, máme společný krvinky propletený,
G D A
navzájem hlídáme oběh, aby splín nepad na hemžení.
Když vidím, že jsi někde na duši bílá,
tak snažím prokrvit ti koloběh tvůj,
od vousů a od všeho zčervenáš milá,
zastavím, odvracím, však ty šeptáš: stůj.
Poslechnu, něžně sevřu, do ucha kousnu,
nebe se otočí a začervená,
přesto nám přikývne, vždyť láska jak ve snu,
všechna přání úplný má.
R: (Už je to) už je to tak...
R: (Už je to) už je to tak...
