Jenom ty snad rosteš do krásy,
jako věčný jarní počasí,
byl bych slepej,
kdybych něřek´jak se mi líbíš.
Jak tajně strojíš úklady,
abych radost měl a nálady,
zavřená v koupelně,
vždycky se mi slíbíš.
Od polštáře proužky máš,
proto schováváš si ráno tvář,
ani netušíš, jak právě tak,
tak se mi líbíš.
Snad ta bezbrannost
a dívčí stud,
a krása ženy, buď jak buď,
tak ruce dej pryč,
vždyť právě tak,
tak se mi líbíš.
Jenom ty snad rosteš do krásy,
jako věčný jarní počasí,
byl bych slepej,
kdybych něřek´jak se mi líbíš.
Jak tajně strojíš úklady,
abych radost měl a nálady,
zavřená v koupelně,
vždycky se mi slíbíš.
A jak se za minulou stydíš noc,
bylo lásky hodně, hodně moc,
pojď ještě ke mně,
vždyť právě tak,
tak se mi líbíš.
Jenom ty snad rosteš do krásy,
jako věčný jarní počasí,
byl bych slepej,
kdybych něřek´jak se mi líbíš.
Jak tajně strojíš úklady,
abych radost měl a nálady
zavřená v koupelně
vždycky se mi slíbíš
vždycky se mi slíbíš
vždycky se mi slíbíš
vždycky se mi slíbíš
