Po mokřinách
plných suchých stromů
letí mlhy k ránu
nedoškaví ptáci čekaj
až se slunce na zem podívá
do ospalých očí zved´se vítr
a vlní trávu v lánu
kde vzbudilo nás krásno
až zajíkavý
jak jindy nebývá
Nad peřinou bělostných mlh
si se sluncem stín na větvích hrál
a měnící svět podzimních vůní
byl tak blízko k nebi
Nad krajinou náhle vzlétl dravý pták
s křídly proti větru
až skoro stál
a my posazeni napůl v teplých dekách
dívali se na ráj blízko k nebi
byl blízko nás
Na toulání žádná rada dobrá
zvednout se a být
a ve tři ráno pozeptat se hvězd
o čem se má zdát
A na tišinách
hloubí zátok řek
najít se a nebýt
v harmonii protoulaných dnů
najít čísi řád
Nad peřinou bělostných mlh
si se sluncem stín na větvích hrál
a měnící svět podzimních vůní
byl tak blízko k nebi
Nad krajinou náhle vzlétl dravý pták
s křídly proti větru
až skoro stál
a my posazeni napůl v teplých dekách
dívali se na ráj blízko k nebi
byl blízko nás
