(Sedim na zábradlí, kejvu nohama.)
(Kejvu nohama, kejvu nohama.)
(Dvanáct palců, dvanáct palců.)
Eee-jou!
Před hodinou jsem měl bejt doma,
před dvěma dněma.
Má probléma nemá,
ale divil bych se, kdyby i žena.
Vlastně mám jasnou představu,
ale tu bych teď nedal.
Tak to radši nalej rovnou dvakrát,
ať to hlava vstřebá.
Zůstávám hladovej,
ze zásady nikdy nenasytnej.
Pořád ještě ne úplně zkaženej,
ač už stopro chytlej.
Neplejtvej, zapni play
a buď chvíli vyplej.
Vypleju ti záhonek, abych moh zase zasít,
zapnu zesík a otestujem plochy třecí.
Mám tady pár věcí, Prago jako vyšitý
a MC, co má potřebu se k tomu stavět perem.
Stále stejně nadšený, že sami sebe skoro serem.
Pandemie perel nakažlivějších, než jakejkoliv virus, se kterym jsme se kdy střetli.
Mysleli, že nás umlčej, ale to se šeredně spletli.
Zase sedim na zábradlí, kejvu nohama,
hlava má hejbe slovama.
Dvanáct palců, který hejbou davama,
aniž bysme mávali kulometama.
Je to o balancu.
Sedim na zábradlí, kejvu nohama,
hlava má hejbe slovama.
Dvanáct palců, až seskočim zahodim vaťana
a projdu tim všim jako katana.
Je to o balancu.
Čtyřicet let na týhle planetě
a právě v tomhle momentě jsem jednou nohou v průšvihu a druhou v pubertě.
Co mě zničí, nebude ničí cizí vina.
I když mi z jednoho koutku poteče slina,
druhym bude pořád padat píčovina.
Jedu si svý kina, našláplej jak mina,
lidská zřícenina, co slovo, to kovadlina.
Jo zevl na tenhle level je fakt dřina.
Většina mejch vrstevníku jsou už dneska napůl vyplý,
protože to číslo v řádku věk jim už dlouho nepřipadá vtipný.
Jsou včerejší, mimo nynější,
mně, i když jsem přídenní, připadá víc a víc vtipnější.
Dost nám toho prošlo, tak si jedem pro čerstvý obžerství.
Vychutnáváme si každou vteřinu, kterou tady strávíme v sobě hodnýho i zlýho vlka, záleží na tom, kterýho krmíme.
Zase sedim na zábradlí, kejvu nohama,
hlava má hejbe slovama.
Dvanáct palců, který hejbou davama,
aniž bysme mávali kulometama.
Je to o balancu.
Sedim na zábradlí, kejvu nohama,
hlava má hejbe slovama.
Dvanáct palců, až seskočim zahodim vaťana
a projdu tim všim jako katana.
Je to o balancu.
