Jo
Změny přicházej bez varování, pozor, skok, strop
Dny a noci jsou jak stroboskop,
pod tlakem jak papiňák, všechno je navostro,
na velký chvíle klidu není čas ani prostor
A když jo, netrávim ho vzpomínáním,
jsem pro budoucnost, i když ji tak těžko dohánim
Život mám rád, přestože často otáčí všechno naruby,
nekoukám darovanejm koním na zuby
Ne, že bych jim záviděl,
jenom mi nejdou do hlavy některý osudy,
myslívám na ně s hořkosladkou chutí v puse,
ulejvám za ně z lahve předtim, než napiju se
Na otce, jestli jsem ho znal dobře,
Gilanskiho, Delarocka, Alana i Aliho, prostě
jde na mě z těch prázdnejch míst mýho srdce tíseň,
na slzy ale není čas, tak nechám plakat tuhle píseň
Nedám,
co nemám
Slzy
hledám
Nedám,
co nemám
Slzy
hledám
Co jsem doteď nestih, zejtra už nebude,
je přeludem iluze honičky s osudem
Je odpoledne, načase se z práce navracet
udělat si pořádek na svý vlastní terase
Takže si asi máknu, ale mám z toho dobrej pocit,
koneckonců jsem doteď začínal žít hlavně v noci
Odpoledne nebude jak od rána do poledne,
tady ožívaj sny a realita bledne
Jsem zde, tady a teď, možná občas vedle někde
Večer se blíží a za nim se už plíží noc,
víkend nikomu neublíží
Kdyby doteď žádnej víkend nebyl,
uvidí se, jak se trefil, kdo v něj věřil
Bůhví co stihnu, měl bych jít něco dělat,
než slunce zapadne za panelák
Noc je pořád ještě mladá, kámo,
skoro jako ty a já, tak zas ráno
Nedám,
co nemám
Slzy
hledám
Nedám,
co nemám
Slzy
hledám
