(1.sloka)
Náhlej poryv větru,
navál hromadu listí zpátky na cestu k metru.
Ještě je ale moc brzo na vození zmetků
a tak jdu po svejch, už co jsem opustil CPZ
Byl jsem dělat dřepy nahej, abych nepašoval pravdu v zadku.
Nevidim jim do hlavy. Stejně tak ale ani důkazy o přítomnosti mozku.
Bůhví co jim lejou do palice,
že když zjistěj, že si měl brko natáhnou si gumový rukavice.
Ponížit, ochočit, tak to má zákon rád.
Nemusíš se bát.
Už je to dávno policejní stát.
Duch zákona je po smrti. Nahradila ho litera
Jestli už je zločin i svoboda,
tak jsem asi mizera.
Všude maj kamery. Jsme nahraný.
Když se jim to náhodou nehodí, tak jsou všechny vybitý.
Vymytý mozky ale nejsou čistý svědomí.
(refrén)
Hej, na některý věci jsem vážně už moc starej.
A vždycky jsem byl už jako malej.
Na některý věci jsem vážně už moc starej.
A vždycky jsem byl takhle malej.
(2.sloka)
V 21. století skáčem pro domov a živobytí jak si písknou.
Nečekej punčochu na ksichtu. Skutečný zlo chodí v obleku.
Ulice nejsou to, co vidí kriminálka.
Tam venku to není jen dobro versus zlo, a už vůbec ne ta jejich válka.
U kormidla psychopat s názorama, který jsou fakt velká dálka.
Do mrtvoly extra dávka. Nekonečná zastávka.
Dochází munice. Mířiš na Hrad?
Fakt? Byl jsem tam a nebrat.
Maj tam jenom 9 přikázání, protože nepokradeš někdo ukradl.
Museli by jít příkladem, aby jim někdo řikal pane.
Jak si můžou myslet, že si bez nich neutřeme zadek.
Spadli do pytle s řídičem odtahovky a nebo revizorem.
Děkovat za jejich práci jim totiž asi dvakrát nebudem.
Jak trávěj volný dny?
Maj taký nějaký sny?
Dokážou někdy pochopit, že jsou jako my?
(refrén)
Hej, na některý věci jsem vážně už moc starej.
A vždycky jsem byl už jako malej.
Na některý věci jsem vážně už moc starej.
A vždycky jsem byl takhle malej.
