Jížnímu pólu odvážní muži šli vstříc,
ostrý vítr jejich stopy rychle svál.
Ledu než života v Arktidě je víc,
jen bod na mapě o který souboj vzplál.
Štěkot psů rušil klid zamrzlých skal,
přes mráz i žár
vždy první být.
Pět Norů na lyžích, s nima smečka psů,
třicet mil denně měli v plánu jít.
Po dobytí místa polárnických snů
vlajku svou chtěli chvíli v rukách mít.
Štěkot psů rušil klid zamrzlých skal,
stupňů k jihu bylo pár.
Život za vítězství člověk často dal,
přes mráz i žár
vždy první být.
Anglická výprava vyšla za stejným snem
v témže roce později o deset dní.
Celý svět se ptal: Scott či Amundsen,
kdo první uslyší proslovy vítězný?
Štěkot psů rušil klid zamrzlých skal,
stupňů k jihu bylo pár.
Život za vítězství člověk často dal
přes mráz i žár
vždy první být.
Bylo jich taky pět, odvahy měli dost,
na pólu vlajku svou viděli taky vlát.
Asi však zažili zklamání a zlost,
když tu našli stan vítězných Norů stát.
Příroda ukázala svou sílu a vzdor,
přívaly sněhu, třicet pod nulou i víc.
"To nemůže přežít žádný lidský tvor,"
Scottovy zápisky stačily nám říct.
Ledový vítr rušil klid zamrzlých skal,
k záchraně zbývalo mil pár.
Život za vítězství člověk často dal,
přes mráz i žár
vždy první být.
