Jeho otec byl člověk, co dál hrdě žil,
přestože urážky rudých tváří znal,
žili tedy v horách, práci museli brát všechnu,
co každý den dal.
Jednou na prodej chtěli kůže z lovu vzít,
to zboží bylo těžký jako cent,
v obchodě to zboží otec nechtěl levně dát,
v hádce ho zabil muž z Cherokee Bend.
Táta neměl rád, když mu bílí dali znát,
komu vlastně patří tahle zem,
táta neměl rád, když mu bílí dali znát,
že v rezervaci žije jeho kmen.
Na podlaze obchodu zaschla jeho krev,
na pohřbu mu nehrál žádný band,
chlapec musel najít cestu do hor sám,
otec už se nevrátil z Cherokee Bend.
Blížila se zima a zůstal s matkou sám,
noci začaly být delší nežli den,
vyprávěla chlapci příběhy, co měl rád,
byla nejhodnější z žen.
Potom přišel blizzard, utěsnili srub,
běsnil tak, že nemohli jít vůbec ven,
slova tenkrát našel, jak to mámě říct,
proč se otec nevrátí z Cherokee Bend.
Táta neměl rád........
.............na pohřbu mu nehrál žádný band.
Naříkali spolu, jaký osud může být
a proč se jim vyplnil v Cherokee Bend.
Zima byla krutá, jídla neměli už víc,
jednou večer povídá mu: "Chlapče můj,
na dalekou cestu musím se v noci dát,
čeká na mě otec tvůj."
Zavřela svý oči, když chlapec tvrdě spal,
odešla tam, kde je nekonečná zem.
Ráno ji pak pochoval pod napadaný sníh
a šel hledat úkryt svůj do Cherokee Bend.
Táta neměl rád...
...že v rezervaci žije jeho kmen.
Jednou plivnul na zem, na konci toho dne,
to když neměl po kapsách jediný cent,
odvezli ho do škol učit se číst a psát, ty školy byli vzdálené od Cherokee Bend.
Uběhlo už víc než jednadvacet let od noci,
co utekl ze školních zdí,
nikdo dodnes netuší, kam jen mohl jít,
že prý rodeo jezdí.
Indiáni zase tvrdí, že je zpátky v horách,
že potkávají se s ním každý den,
že nový náhrobek za starý vyměnit dal v místě,
kde je otcův hrob v Cherokee Bend.
Táta neměl rád....
...........na pohřbu mu nehrál žádný band,
od tý doby musí být z malýho kluka muž,
co stejný je jak předkové v Cherokee Bend.
