Každej den po ránu, když bolívá mě hlava,
nic si nepamatuju, ale to se stává,
dluhy, kam se podívám, k sakru, co se děje,
každej houmelesák z Vyšehradu se směje,
když starej strejda navrací se ze Sudu,
zvrací a kleje.

Můj bože, řekni mi, co žiju to za život,
že místo vzdělávání myslím jen na pivo,
rozverný myšlenky a ruce už se třesou,
jen žádný deprese, ejhle, už mi ho nesou,
nechápu, jak je to možný,
že mě ještě někde snesou.

Znám alkohol a furt se nim peru,
když prohrávám, padám do všech směrů.

Vůbec si nevšímám, že kolem chodí ženy,
můj pohled spočívá na čepci pivní pěny,
mysl se rozjasní, když naplní mi sklenku,
za flígr pingl vede mě, hnedle jsem venku,
pitomě se usmívaje tvrdím,
že nemám peněženku.

Znám alkohol...