Nezlob se na mě, že jsem línej přemejšlet,
O tom jak žijem špatně a o tom jak je špatnej svět.
Já totiž zejtra ráno vstávám do práce,
Mám v sobě osmý pivo a chce se mi dost zvracet.
A proto vážně sorry
Nezlob se na mě, že mě pořád nebaví,
Poslouchat dokola ty keci jak máš srdce bolavý.
Můžu ti poradit můj recept na krizi,
Zajdi si do hospody a pust’ si televizi.
Nezlob se na mě, že jsem jinej než jsi ty
A že si právě proto moc nepotrpim na city.
Ty jsi furt v oblacích, já stojim na zemi.
A proto nediv se mi a proto nediv se mi.
