G                            C
Tam, kde je v trávě mech sametový,
        G
prostý kámen se zvedá,
                                C
jméno v něj někdo vytesal, neodpoví,
         G
tomu kdo stále hledá,
C               D           C          D
Té dívce, jež u dveří, čeká stále a nevěří,
       G
že se probudit nedá.

Šel tenkrát do války, pozdrav jí dal,
poslal dopisy bílé,
Dny jako korálky čas dávno vzal,
ztěžkly čekání chvíle,
A dívka snad tisíc let čeká stále,
že přijde zpět, že se vrátí k své milé.

   G                       D
R: Tamtamy duní dál, jako tenkrát z dálky,
   C                         G
   tamtamy duní dál, tesknou píseň z války,
   G                       D
   Tamtamy duní dál, ruší její spaní,
   C                        G
   tamtamy duní dál, zapomenout brání.

Tak přešel čas, řeka dnů valí se dál,
teskná polnice troubí,
Zas jiný pohřbil náruč snů, včera se smál,
teď se zemí se snoubí,
A jdou další vojáci, vřavou bojů se trmácí,
cesty hroby tam vroubí.

R: Tamtamy duní dál...