Copak Ty víš o tom, když vstávám,
že každé z rán mám bohaté,
copak Ty víš o kouzlu v dívkách,
sáhnu pod polštář, vstanu s dukátem.
Dukát je v kůži, které vráska schází,
dukát je úsměv, co ráno mám,
dukát je chůze, z které pány mrazí,
v očích se blýská dukát, co Ti dám.
Copak Ty víš o tom jaké mám jmění,
jednou Ti dám, až budeš chtít.
Copak Ty víš, Ty nic neoceníš,
poklad nabízím, Ty ho nechceš vzít.
Dukát je kůži, které vráska schází,
dukát je úsměv, co ráno mám,
dukát je chůze, z které pány mrazí,
v očích se blýská dukát, co Ti dám
