1. Za jistým městem stojí jistý kopec Tam jeden pán chodíval každý den Říkalo se, že prý za jednou dámou S rudými rty a vlasy jako len 2. Při zpáteční cestě městem si zpíval A úsměv svůj neměl chuť do tmy skrýt Budil spáče, spouštěl otázek příval Co ten chlap na tom kopci může mít 3. Věděli všichni, že zlatý důl to není Nenosil s sebou krumpáč ani rýč Přišel pod kopec a v tu ránu byl pryč! 4. Pátrali jsme, kudy a kam to chodil Musela tam snad tajná chodba být Tou zmizel a nám otázku hodil Co ten chlap na tom kopci může mít 5. Vím, že se právě asi všichni ptáte Jaké ten kopec kouzlo ukrývá K tomu Vám řeknu, to kouzlo věčných toulek Je velké a vůbec ho neukrývá 6. Ten jistý pán miluje dál procházky Je mu sto let, však denně musí jít A z kopce, jehož smích nám vrací otázky Co ten chlap na tom kopci může mít