V končinách
kde město září
vyptávám
se po její tváři
v běhu svém
znovu se ohlédnout
Z paprsků
které se protnou
utkaná
láska jde s loutnou
musím dál
po mracích za ní plout
až za oceán
Je v ozvěnách
a démon ji hlídá
je za proudem aut
a v oparu z vín
Strach o ní mám
když domovy střídá
a všude tam nechává
půl srdce a stín
půl srdce a stín
půl srdce a stín
Neříkej
že něco končí
zapálím
plameny loučí
na chodbách
divoký šelmy skrýt
Nevnímá
obrazy z filmů
hlavu svou
na kmeny jilmů
pokládá
a já musím za ní jít
až za oceán
