Průhledná vcházíš do dveří
zrovna ty
která nikomu nevěří a zítřek umírá
v nás umírá
když na stůl prostíráš
V proměnách se ráda ukrýváš
tomu chci se smát
když se nedíváš
plné vyházíš
víš že lhát je zlé
tobě to prochází
Led v sobě máš
Vzdálenou bouří
vzdech se mi vzdouvá
kdy zas přijdeš za mnou
dál už nesmlouvám
Na zápěstích stopy náramků
slyšet je váhavé,rány do zámků
až se rozbijí
ty stěny z křehkých těl
k tobě se přebrodí
řekou ostrých skel
Básně tvé ani bych nechtěl číst
temné jsou,to jsem si jist
jednou mi uvěříš
každý sám za sluncem
každý za svým snem
Vzdálenou bouří
vzdech se mi vzdouvá
kdy zas přijdeš za mnou
dál už nesmlouvám.....
