Sedmej pád

Petr Kotvald

1. Když dosáh jsem až na strop,
   já začal přemýšlet,
   s kým vytočíme bohy
   a zdrávi spadnem zpět.
   Rád jsem hádal,
   s kým budu štěstí mít
   a s kým si troufnu na skandál.
   V duchu vymýšlel jsem konkursy a testy
   a vážně je bral.

2. Pak našel jsem si tebe
   a byl jsem blaženej.
   Já přestal vnímat vesmír
   i lidstvo vážené.
   Mám však problém,
   teď nevím, s kým to jsem.
   Jsi hrstí márnivejch perliček,
   slova svá si další větou na prach spálíš,
   jsi nekrytej šek.

R: Měl jsem rád
   sedmej pád.
   A dneska hrůzu z něj mám.
   Měl jsem rád
   sedmej pád.
   S kým žiju, marně se ptám.

   Slova svá si další větou na prach spálíš,
   jsi nekrytej šek.

3. K mým břehům vez tě koráb,
   teď je z něj ponorka.
   Má malá mořská víla
   je želvou v pohorkách.
   Já se podved
   a nevím kudy kam,
   s kým se to ztrácím v pustinách.
   Chci být kocourem až narodím se příště,
   ten hned by ti plách.
   Chci být kocourem až narodím se příště,
   ten hned by ti plách.