Ami        Hmi   C             Ami
Lidi to je hmota která se sama sežírá 
Ami            Hmi   C                  Ami
lidi to je kus zlata který se samo vykrádá
E           D      E                   D     Hmi
Nemyslej na samotu každej na svou smrt zapomíná 
Ami             Hmi   C              Ami
v mý hospodě je špína a špína slunce nehledá

Jsem hospodskej tohodle světa svět je zakouřená hospoda 
o čtvrtý k ránu zpitá a z alkoholů šílená
Podávám všechny lihoviny ale já je navynalez 
svět to je kopec hlíny a v dopoledním slunci kocoviny

Podávám fantastická jídla ty podpoří vaše pudy
v mým koření je ta pravá síla právo silnějšího nejsou bludy
Strop hospody je falešná ústava a židle jsou policajti 
každýmu vládne ústava to hlídaj policajti

Ami                 Hmi      C                     Ami
Místo světla svítím strachem ten osvětluje všechny tváře
Ami                 Hmi  C           Ami
a lidi lidi příjdou zase strach lidi k hospodě váže

Ami              Hmi C               Ami
Hospoda je domov náš žitím se chceme pobavit 
Ami             Hmi   C        Ami
todle ví každej z nás todle si nenecháme vzít
E                D        E              D  (Hmi)
A z nenávisti se tloustne žádost bystří oči 
E                     D          E                 D  (Hmi)
vražděním ti svalstvo zhoustne a lidi jsou samý svaly
E                  D        E              D   Hmi
a lidská kůže furt tloustne tuční necitlivostí
Ami                       Hmi            C                  Ami
a pro mládí pro mládí mám zvláštní porce mládí je všech nás radostí
Už 5000 let jsem hospodskej,
v mý hospodě byl Kristus ukřižovanej.
Byl sem dovlečenej Jan Hus,
a za jásotu upálenej.
U třetího stolu stál Kennedy,
v pravym rohu je Vietnam.
Tady je mocané u zelenýho stolu,
tady má každej školu.
Za všechno velkej bakšiš mám,
a nikdo se nemusí zvedat vod stolu.

Místo soli používám závist mám ji v kuchyni plný pytle
A lidi sem táhne nenávist všichni si žijou vesele
A tuláky si sem nosím svázaný do kozelce
E                   D    E                                 D  Hmi
ty tuláky co choděj bosi nad jejich kostmi jsou pravý recepce
Ami             Hmi  C             Ami
Má hospoda nemá okna a nesvítí sem slunce 
Ami                     Hmi   C               Ami
tady se každej s každým potká tady se podávaj ruce

Do mý hospody choděj všichni až na jednoho vandráka
v mý hospodě se opíjí každej až na toho věčnýho tuláka
Ten kdo má v hlavě tisíc sluncí chráněnej věčným hladem
Ten blázen co se vydal k slunci Ikaros mi není vítaným hostem

Jsem hospodskej tohodle světa svět je zakouřená hospoda 
o čtvrtý ráno zpitá a z alkoholů šílená
Podávám všechny lihoviny ale já je navynalez 
svět to je kopec hlíny a v dopoledním slunci kocoviny