Nad úbočím plamen dýchá Mlhavou krajinou jde dým Voní déšť a tma je tichá Přichází květen údolím Je to noc z níž slova lovím Noc kdy ohně tančí po kopcích Čekám na zahoukání soví Na tvůj čarodějný smích Vcházíš z noci dávno spící Záříš když se tě dotýkám Pálí tvé tělo dýchající Jednou za rok tě probudí Ten dým Půlnoční bál a svět se zbláznil Za kruhem ohně v trávě kříž Křivdy co bolí zdálky zazní Kouzly své rány zahojíš Je to noc co roky spojí Noc příběhů a květů jeřabin Že tě zas upálí se bojím Jsi křehká jako cín Vcházíš z noci dávno spící Záříš když se tě dotýkám Pálí tvé tělo dýchající Jednou za rok tě probudí Rány z nocí dávno spících Rýhy smírčích kamenů A ty házíš svou vinu po měsíci K ránu zpátky do plamenů Vcházíš