Když se kouknu k horám v dáli v duši mám ten stín ten co zazněl v táty houslích stín co zní jak splín Kam se tóny ztrácí dnes jukebox nám je hrá stroj zní a tóny houslí jen málokdo už zná Vídám zářivej bílej dům tátou stavěnej dal skrýš k mým snům Vídám velkej bílej dům snívám sen patřil k mým všem dnům Být tak chvíli s mámou a houf dětí kolem mít a svolávat je zmáčené a klít Zas být tak chvíli s tátou svou dlaní jeho skrýt nebo procházet se v horách chvíli touhou žít Vídám velkej bílej dům tátou stavěnej dal skrýš k mým snům Vídám velkej bílej dům snívám sen patřil k mým všem dnům Proč se loudám blátem a houf lidí kolem mám když každý z nich je zmáčený a sám proč neprší mi štěstí jak ve snech vzdálených sama spím a vstávám loudím smích Vídám velkej bílej dům tátou stavěnej dal skrýš k mým snům Vídám velkej bílej dům snívám sen patřil k mým všem dnům