Pálím touhou
mramoru dám teplo své
když sám jsem
a v zázrak za nocí doufám
měsíční loučí vír
světlušek rejdí v hrách
A chci zas jít
po stopách Tvých
ať dovedou mě zase tam kde pálí sníh
prach na kašnách
objímá síť
starých otisků prstů Tvých
Koukám bránou
tisíckrát naposled
vstávám když ráno
zastudí hrob Tvůj
měsíční loučí vír
světlušek rejdí v hrách
A chci zas jít
po stopách Tvých
ať dovedou mě zase tam kde pálí sníh
prach na kašnách
objímá síť
starých otisků prstů Tvých
A slunce zář mi napoví
že noc je lhář že marně bdím
pak večer zas když padne stín
mramor ožívá tepem Tvým.
