E                       H7                      E
1. Když stín nad strží v Utahu skrývá rokli přes polední žár,
                                 H7                      E
   je slyšet zdola ozvěnou, jak koulemi když práskne biliár,
               C#mi                           A
   a pak ten stále stejný zvuk, když teče voda
              E
   a chce se věřit, že se to zas jednou poddá,
       Asmi          Gmi H
   že není důvod utopit se,
       E                 H7                        E H7 E
   tak uplývá nám láska po večerech už dlouhý měsíce.

2. V coloradských horách dravý orel z nebe náhle slít',
   uklouzla mu křídla a dolů musel bez padáku jít,
   to prostě přijde den, kdy ztratíš všechnu páru,
   jednou nás to sejme v ňákým baru,
   padneme na podlahy mramorové,
   protože jsme, jak ty říkáš, sračky a kořalové.
     E                           H7                  E

3. Když jsme spolu, lásko moje, to první léto sloužili,
                           H7                   E C#mi A E
   v srdcích plno nepokoje a v polích zrálo obilí,
     Asmi           Gmi H
   čtyři stěny panelové,
      E                           H7            E
   a ty mě strčíš do přihrádky "sračky a kořalové".
              C#mi                           A
R: Jestlipak víš, co k nám táhne mladý ženský,
         E
   když makáme, tak proč na plný pecky,
        Asmi              Gmi H
   jsi jak za Marie Pujmanové,
               E                           H7            E
   myslíš si proto, že jsme, lásko moje, sračky a kořalové?
R: Víš, proč nás vidíš jako šmouhu v rychlejch autech jet
   a proč nás vnímá celý tenhle svět
   jen jako články novinové,
   myslíš proto, že jsme, lásko moje, sračky a kořalové?
R: Proč jsme schopni vrátit toky řek,
   do kosmu lítat i k pólům, kde je led,
   stavíme ledoborce atomové
   myslíš si proto, že jsme, lásko moje, sračky a kořalové?
R: A proč se posmíváme nemocem a smrti
   a času, který všechno kolem drtí
   pěstí ručky hodinové,
   protože jsme, prcko moje, sračky a kořalové ...