Pomalu mě oči bolí od žlutých polí.
Lidi budou pro peníze schopni čehokoli.
Nevadí, žes podváděl a nevadí, žes krad,
jen to hezky zabal a pojď kandidovat.
V obchodě na Libeři jak vejdu do dveří,
prodavačka u pultu mě pohledem udeří.
Pane, v tuto dobu tu nemáte co dělat,
laskavě si prostudujte obchodní řád.
A přesto to tu mám tak rád…
Paní z Tesca šílí, že prý dříve bylo líp.
To, co je tu dneska, je snad jenom blbý vtip.
Všechno stojí více kaček, než by mělo stát.
Zaplatí tři pomeranče a mizí z vrat.
Žene ke mně sousedka a dusí vztek,
že prý udělal jsem flek na její pozemek.
Žádá psanou omluvu a uhrazení ztrát,
pak si přijde popovídat její advokát.
A přesto to tu mám tak rád…
Kolega vzal děcka a vyjel do Německa.
Nechápe prý, kde se bere jeho sláva všecka.
Kdyby bylo, co nebylo, zvládl by snad
věci, o kterých si Němci můžou nechat zdát.
Jednou v roce jedno srdce Češi sdílejí,
když dávají v televizi mistrák v hokeji.
Kdo neskáče, není Čech, a každý musí řvát.
Opovažte se to ale letos nevyhrát.
A přesto to tu mám tak rád…
