Chlapče můj,
na začátku cesty
není nic jistý,
však opatruj se,
jenom nestůj v dálce -
moje rada starší generace.
Když je ti dvacet.
Opakuj
pokusy do zemdlení,
prohra není,
na místě nestůj,
leť jako racek
skrze mraky, nikdy se nevracet.
Jenže ty místo toho sedíš doma sám
u sitcomu.
Křičí to ze všech světových stran
a ty nejdeš z domu.
Z bezpečí se nedostaneš tam,
k bodu zlomu.
Tak napni plachty,
než přijdeš do let,
ať to má drajv, ať to má tah,
ať to má koule!
I když pády můžou bolet,
buď pro let, než být dole.
Na do byvatele lijou horkej olej.
Zavaž si rány,
nenech se zdolat.
Ta správná cesta vede až úplně zdola.
I když měl bys být za vola,
běž za srdcem, co volá.
Hurá na zteč d’Artagnane! Ola, olá!
Dívko má
v rozkvětu,
až z toho slova pletu,
nebuď lakomá,
nenech si svou krásu,
ve vlnách svých vlasů
nech mě ztrácet.
Když je ti dvacet.
Buď vždy svá,
je škoda schovat
tvoje slova,
vždyť jsou úžasná,
když prýští ze srdce,
věř tomu, že je zbytečné bát se.
Jenže ty místo toho filtry vybíráš
v Instagramu.
Z víry vytváří se nevíra
v sebeklamu.
Jen barbar tržnici otvírá
v chrámu.
Tak probuď moře,
než přijdeš do let,
ať to má drajv, ať to má tah,
ať to má koule!
Roztoč sukni v jednom kole,
neřeď slzy alkoholem,
jenom neboj se být nejkrásnější z holek.
Ať jsou o tě zteče,
ať chlapy seče
každý tvůj pohled jako zařinčení meče.
Ať je nutí v kleče brečet,
leč ty zůstaň plná péče
a čistá jako pramen, co z hor teče.
Když je ti dvacet.
