B 

   B                                                          
1. Já sám pozdě večer, jsem do sálu vešel,
                          F
   sedl za stůl a uslyšel smích.
   Cm                F
   Krásná se zdála a na mně se smála,
      Cm             F        B                      
   já se zeptal, jak říkat jí smím.


   B
2. Jestli chceš, tak mi tykej, jak chceš mi říkej,   
                       B7       Es    
   a máš-li touhu, tak líbat mě smíš.
     F  
   A bílá jak svíce už neřekla více 
                                  B
   a já se jen díval, jak sedá si blíž. 


   B      
3. A pak jsem ho spatřil, on k silákům patřil,                       
                      F
    vzápětí namířil k nám.
      Cm                  F      
   Já cítil, jak blednu a dech můj se krátí,
      Cm         F        B
   já malý byl a byl jsem sám.


   B
4. To co potom se stalo, mě úplně vzalo,
               B7        Es 
   měl začít a právem mě zbít.
   F
   Však zničil mé plány, řek' na místo rány,
                              B
   slov pár, dodnes slyším je znít.


                                Es
Ref: Řekl jí: "Lásko, mně ubývá sil,
                                       B
     já říkal si dávno, že bídným jsem byl,
        Es
     já cítil se králem, teď chudák jsem málem
                              B
     a v mlhách se ztrácí můj cíl."
               F                B      C
     Řekl jí: "Lásko, mně ubývá sil."


   C
5. Dál vím že zmizel, jak spadané listí,
                            G7   G
   ale jeho stín nezmizel s ním.
           Dm                G
   My jsme dál tu hru hráli, ve dveřích stáli,
     Dm         G        C  
   i tam s námi stál ten stín.


   C
6. Byla krásná jak nebe, já slyšel sám sebe,
                 C7      F
   jak říkám, že nepůjdu dál.
   G
   Už nevím nic o ní, jen hlavou se honí
        G7                     C
   těch slov pár a stín co tam stál.

 
     C                          F
Ref: Řekl jí: "Lásko, mně ubývá sil,
2x                                     C
     já říkal si dávno, že bídným jsem byl,
        F
     já cítil se králem, teď chudák jsem málem
                               C
      a v mlhách se ztrácí můj cíl."
                G                C
      Řekl jí: "Lásko, mně ubývá sil."