Zbyli jsme tam jen ona, on a já
a já s i řekl: „v baru už se končí, koneckonců, zkusit se to dá“
a tak jsem vstal a přised jsem si k nim,
a objednal jsem další a sklenkou jsem si ťuknul nejdřív jen s ním  a pak s ní. 

„Já si už celý večer přál Vás poznat víc“
jsem jen tak koutky ústy řek a pocit měl, že jsem se písk.
řekla s úsměvem, „kdo se Vás na to ptal“
pak si vzala plášť a vyšla ven a já tam zůstal sedět dál, jen s ním.
   
R: A on mi řek „je víc všedních dnů než svátků,
   a stejně nedělí jak černých smolných pátků
   je míň začátků bez konců, než konců bez začátků,
   je víc všedních dnů než svátků“

Povídal mi „nesmíte si to tak brát, 
víte, ženský, to je záhada, haha, možná můžete být rád, 
někdy chtějí slova, jindy zase čin
a často nevědí co chtějí, tak na tu, o té vím připíjím teď nám, i jim.

R:
R:
R: