My sme Starkids, touláme se za okraje hranic,
stíny raketovejch hlavic,
nic není pode mnou, bez gravitace poletuju tmou.
Zvedám glass, na chvíli zadržim dech,
za ty lidi, co sme ztratili, furt žijou v našich snech,
amonit mi řeže dlaň,
bez tebe na konci galaxie sám.
Ve svý galaxii komponuju text,
stáčim se do nitra, vyplavuju stres, eufórie,
tam vemu mojí mysl, žádnej press,
prázdný ulice a vosamělej pes, pryč z voliér.
Na povrch vydám všechen strach, vítej v praxi,
budu Fezco, pokud budeš moje Lexi, Mon Dieu,
v amonitu stočenej, hraje mi jazz,
život komedie, všude lži a běs.
Říkám ti drž se mě a drž se těch,
co tě berou jakej seš,
který z tebe nevysávaj dech,
zažil sem hodně typů, co se tvářili, byla to lež,
byli rodina, musela vyrůst zeď.
Já neumim pálit mosty, ale viděl sem tu závist,
věnoval sem energii do míst, kde nepřáli nic,
teď si lítám svobodně a bez hranic,
všem hadům posílám kiss.
My sme Starkids, touláme se za okraje hranic,
stíny raketovejch hlavic,
nic není pode mnou, bez gravitace poletuju tmou.
Zvedám glass, na chvíli zadržim dech,
za ty lidi, co sme ztratili, furt žijou v našich snech,
amonit mi řeže dlaň,
bez tebe na konci galaxie sám.
My sme Starkids,
vesmír tancuje do rytmu našich heartbeats, yeah,
nejsme rapperi, sme artists,
ruky hore, eufória na tých parties,
shit je lit na tých parties.
Rose kiss na tých parties,
smoke weed na tých parties,
nechcem toho tak veľa, stačí mi pár G's,
legalizujte cannabis
a bude menej vojny a viac peace,
money trees, speezy peacemaker,
kým bude rest in peace, bitch please.
Čísla nepustia, sprav si kalkulácie,
nepríjmam už hate, príjmam len gratulácie,
lídri novej školy už zo tri generácie
a nemusíš veriť, ale sme jak sila gravitácie.
Ay, prach hviezd, v mojich žilách strach nie je,
to nik nemá, cítim lásku
a nechávam sa ňou viesť, ay,
naša hudba letí priestorom k vám
cez tých nekonečno ciest, deti hviezd.
My sme Starkids, touláme se za okraje hranic,
stíny raketovejch hlavic,
nic není pode mnou, bez gravitace poletuju tmou.
Starkids, touláme se za okraje hranic,
stíny raketovejch hlavic,
nic není pode mnou, bez gravitace poletuju tmou.
Zvedám glass, na chvíli zadržim dech,
za ty lidi, co sme ztratili, furt žijou v našich snech,
amonit mi řeže dlaň,
bez tebe na konci galaxie sám.
