Pokouším se to snýst,
echo se v tom tichu šíří,
na ty skály, co nejde vylízt,
sou stále přede mnou.
Dal sem tvůj portrét na místo, kde byl celej vesmír,
teď sou mý noci bezesný,
omámený celý dny, jak se cejtíš,
už se neptáš, deep jako James Dean.
Chodim ve skalách, kde nikdo nesmí,
ptám se jich, dostávám striktní ozvěny,
nevim, co děsí mě víc,
jestli vlci nebo ten vobří měsíc.
Pokouším se to snýst,
echo se v tom tichu šíří,
na ty skály, co nejde vylízt,
sou stále přede mnou.
Vyhořeli jako James Dean, yeah,
možná to tempo je moc rychlý, speed times,
topim se v tracku jako v deep sea,
mystery jako Twin Peaks.
Přeju si, aby to byl dream,
že se z toho deliria vzbudim, yeah,
ale drží se mě to jako stín,
svět v mlze a já dokola bloudim.
Teď, cizí krajina a srub, na terase píšu bars,
řvu je do hor jako Lars,
a vod skal vrací se mi echo
jakoby na mě z nebe padalo tisíc stars.
Musim na sebe tu vinu vzít,
i když bolí naučit se pravdu říct,
snažim se neutýct,
tedy dokud neprotne moje srdce šíp, yeah.
Vyhořeli jako James Dean, yeah,
možná to tempo je moc rychlý, speed times,
topim se v tracku jako v deep sea,
mystery jako Twin Peaks.
Vyhořeli jako James Dean, yeah,
možná to tempo je moc rychlý, speed times,
topim se v tracku jako v deep sea,
mystery jako Twin Peaks.
Vyhořeli jako James Dean, yeah,
možná to tempo je moc rychlý, speed times,
topim se v tracku jako v deep sea,
mystery jako Twin Peaks.
Pokouším se to snýst,
echo se v tom tichu šíří,
na ty skály, co nejde vylízt,
sou stále přede mnou.
