Tak jako ty jsem zvědavý
na novoty, co do hlavy
ti navál svět za velkou louží.
Tak jako já jsi zvědavá,
kdy zavolám ti na Havaj,
že celý čas po tobě toužím.
No čas je jako řeka,
neplyne bez člověka,
který ti chybí každým dnem.
Moh' by tak hezky plynout,
no ale nechce s jinou,
co se ti jen tak nabídne.
Vnitřní můj hlas už zas je tu,
že nestihlas do odletu
říct mi, jó, že se ke mně vrátíš.
Celý můj svět je ztracený,
že tolik let mé nadšení
nepozná sebemenší ztráty.
A ona opatrně telefon zvedá - trne
zda je to ten, co o něm sní.
Když je to on tak běda, přiletí do oběda
a ona se pak oběsí.
