Vstaň a ´di, sluneční záře tě pohladí,
vyhni se dealerům stojícím na zastávkách
s rukama v kapsách.
Vím, že to dokážeš,
i když ten stín z očí nesmažeš,
jenže to svinstvo co bereš
ti jednou nohy podrazí
a to tě rozhází.
Ve vřícím kotli jsi hledal klid,
nenašels ho a taks začal žít
pro iluzorní chemickej sen,
náhražku za život s úsměvem.
Myslel sis jak bude lehký nepodlehnout,
původně chtěl sis jenom jednou šlehnout,
teď, když hledáš jinou cestu než zničit se
vidíš samý slepý ulice.
Nejradši bych tě vzal pryč z tý džungle velkoměsta,
klidně klej, hulákej a křič, sám víš, že musíš přestat¨.
Uteč pryč, někam ven a nádobí doma zapomeň.
Nemá cenu se topit v moři frází nebo něco vyčítat,
zbejvá jen upřímně ti přát,
najít co v životě ti schází a dost síly abys zvlád
najít něco jinýho než další chemickej preparát.
