Na dně tvýho jezera možná najdu kámen,
kterej nerozdrtí ani statisíce očí.
Padáš vzhůru propastí jménem bolest
a těšíš se na ty kdo za tebou skočí.

Chytáš se pavučin a pak si s nima hraješ – chytá pavučiny.
Nevíš nic o světě mrtvejch ryb – neví nic.
Hledáš okna abys mohla zavřít okenice – hledá okenice.
Krutostí opíjíš cizí slib.

Stojím pod tvým mrakem a volám o tvůj déšť,
abych mohl polykat svobodný kapky.
Nikdy ze mě nebude spokojený zvíře,
který kouše ale má roztomilý tlapky.