Nohy mě zebou, už mě tím jebou.
Chtěl bych bejt s tebou, s tebou je mi líp.
Cejtím to v těle, v týhletý cele bych
bez přítele asi brzo chcíp.
Buď prosím se mnou,
tu kobku temnou proměň na jemnou
podstatu všech krás.
Pořád se zvedej, nič ten stín bledej.
Najdi a hledej to kouzlo co je v nás.
Levou i pravou, dvojitou hlavou,
bezděčně plavou vzácný myšlenky.
Nejdřív mě dravě koušou v tý hlavě.
Nakonec hravě padaj do sklenky.
Ještě si loknu, pak skočím k voknu,
asi se zcvoknu.
Fakt nevím co s tím.
Jediná ženo, volám tvý jméno.
Přichází jenom, nářek, chlast, a splín.