Prdelí se ke mně štěstí otočilo
a zítřky ztratily svůj jasnej tvar.
Nedivte se, že mi v hlavě přeskočilo
a s každým na potkání bych se rval.
Hoďte kamenem vy všichni, co jste svatí,
já si svou pravdu prostě nenechám vzít.
Vaše nenažranost vysvlíkla mě z gatí,
do haldy hnoje jsem zas držkou vlít.
Tak si mě sežerte, prodejte na orgány.
Na nic se neptejte a solte moje rány.
Do hlavy kopejte jako do prázdný slámy,
benzínem polejte a pak … ďábel s vámi.
Sundej si už, moje milá, pásku z očí
a místo váhy vezmi druhej meč.
Ať do koní hbitě švihne ten tvůj kočí
a připravena buď na krutou řež.
Mnoho lidí po tvém boku zůstane stát
a ti, co z talárů maj zlatej důl,
nestydí se černý prachy do kapes brát,
ke svědomí dožene je dubová hůl.
