Říkají mi válka taky nenávist a zlost...moje druhý jméno bejvá posedlost
svědomí mě hlídá , hlídá ... abych nevyrost
Oči plný hrůzy a strachu plný sny umřeli mi můzy a pak sečetli se dny
Odpusttě mi prosím prosím, že nejsou poslední
Nebudu váš soudce ani nebudu váš kat sám si na své louce mám co vykydat
Zamést svoje prahy, prahy každej by měl udělat
Všechny ideály třepí se jak nit... vlajky co by vlály kdo má uchopit
tak se vás ptám lidé – lidé ... kterou stranou jít
Zmařený jsou plány pošlapaný tradice otevřený brány barevný ulice
že umíme mlčet mlčet ... to mě trápí nejvíce
Cítíme se vini u ž pouhou myšlenkou kolik je tu sviní co perlama se cpou
až v posmrtných síních síních ... snad procitnou
Můj uzavřenej svět nutí přemýšlet lidi kolem mě co půjdou jednou vpřed
Tu pomyslnou hráz překročí jen čas jsou slyšet kroky dnů co pojí jeden hlas
Uzavřenej svět není cesta zpět až dav bude z nás protrhneme hráz...
