Jako by ten stařec nikdy nebyl malé dítě
Půl století nazpět tahle babka svedla by tě
Kámen hážou po těch jemž nedávno tleskali
Strmé pády z vrcholů zákonem se staly
Ne vždy vlna tě donese k touženému cíli
Lituje že odhodil ty co dosloužili
Dřív panoval ten co hrabe v popelnici
I fasádu ztratil dům co v protější ulici
Jen bůh je tu navěky věřte přátelé
Nové zprávy zřídka kdy bývají veselé
Kmen co právě přitáhl tvého boha sťal
Zemře nebo změní víru poražený král
Pro blbost na smrt se urazit
Bez soudu jak vepře porazit
Za málo nechat se uplatit
Svoji čest na věky zatratit
Přestože zní slovo mír snad zbaběle
Přestože se občas tvářím kysele
Přestože se starý svět už vytrácí
Přestože se mluvit pravdu nevyplácí
Po jiném než po míru netoužím
Raději se směju nežli se šklebím
Ty co tvoří starý svět u sebe mám
K zbabělcům a lhářům se nepřidám
Plácali tě po ramenou a pochlebovali
Povídali jak by se tě vždycky zastali
Pak zaslechli že ses s čertem dohromady dal
Nezkoumali a přeběhli ty teď stojíš sám
Jsou tací co odpouští stále dokola
Těm věrným a stálým se to jako zrada zdá
Verzí pravdy je tolik, že přechází sluch
Pro jedny je ďábel a pro druhý bůh
Zlo se stalo dobrem a zlo v dobrém odhalilo
A monopol na dobro si striktně přisvojilo
Kdo se ztratil v realitě a dobro nespatřuje
Sankce nebo masáž ho jistě nasměruje
Nechtějte mé štěstí překazit
Zapšklostí nedám se já nakazit
Když nemusím bohy vám nešpiním
A přesto ty své já nezradím
