Slunce vyšlo nám a já se v slzách smál
Neuvěří ten, co úsvit nepoznal
Pak zvony začli být a zastavil se čas
Já opět začal snít o naději pro nás
První nádech už ví jak chutná vzduch
Tak sem tady a hned dělám ruch
Tak vlétlo ptáče do mého stavení
Já nemám strach, i když mnohé se změní
A já vícekráte miluju
I z malých věcí se raduju
Příběhy jako kdysi zažívám
Malé dejavu tak prožívám
Ke všem buď milý však se nevnucuj
S tím kdo podlízá se nebratříčkuj
Sám sobě buď věrný, plyň jak noci a dny
I k protivníkům buď nezáludný
Že není pravá první, kterou pozná
A žádná pevnost není nedobytná
Musí sklidit, co kdy zasel
Váhu slova svého aby vždy měl
Přátel si važ a ty kdo se osvědčí
Hákem z ocele si připni k srdci
Zbytečné rvačky nevyhledávej
Když to však musí být duši tam nechej
První sníh pod lampama tancuje
Můj šťastný stín domu si to šněruje
Po přípitku na zdraví moc filozofuju
Sám sobě se směju, jak si to maluju
