G F G F G F *. Je to tvá vina, ty jsi příčina svýho smutnění,G F chápej, má milá, ty jsi svítila, já měl zatmění.Am G 1. To se někdy tak stává vítězkámF G zvyklejm na stupních stát,Am G F že se začnou těch, co jim netleskaj, bát.Am G To se někdy tak stává ješitám,F G co jsou zvyklý jen brátAm G F G Já z klidu tě krásně rozkmital rád, rád.C G R. Říkáš, jak jsem tě skoupalDmi F a žes byla hloupá a nemáš chuť žít.C G Dm Že ti po srdci čmárám, že je po mně spára,C G že jen jsem tě houpalDm F a tep, že ti stoupá, tím jak mě chceš mít.C G Dm Však pod tím vším pýcha už chystá se dýchatG F G a znít.G F *. Je to tvá vina, ty jsi příčina svýho smutnění,G F chápej, má milá, ty jsi svítila, já měl zatmění.Am G 2. To, co stalo se, nejde odestát,F G nejspíš to bude tím,Am G F G že já sejmul tvůj vzácnej majestát vím, vím R.