Esus4
Stěny dvou těl
D9
odkrývá bolestně dál
Esus4 D9
vůně zrání v pustých nám temných očích
C G
zbyl vláční slib barvou tvých chyb
Esus4/A
než řeknou
C G
Strom ten náš cit, jak květ co zní
Esus4/A
vzal sebou
V tichu září
slabost těl jenž na okraj jde
psího vína co kolem nás jak láska zná
točí se dál, naposled vám
je zlou?
nemusí brát, stačí co má
je tvou?
C
R: Jsou mých povzdechů
jsou tvých průzračností
G
jsou mých doteků
jsou tvých hledání v nás
Esus4
v odvaze žít
Břehy jsou z nás
bodem tím jsme na každém z nich
kde touží srdce je mást, otevřou část
plodům věčným, zralým, krásným
už jdou
tichý přelet lásky slyší
co jsou
Jsou mých zpovědí
jsou tvých vyznání nám
jsou mých prožitků
jsou tvých srovnávání
jsou mých zatmění
jsou tvých poznání
jsou mých záchvěvů
jsou tvých nekonečných zapomění
