Řezníkova žena Se každý večer maže husím sádlem Řezník není doma a ona sedí nahá před zrcadlem Tichoučce se usmívá a víčka se jí nervozitou chvějí A Řezník sedí u piva a za chvilku se objeví ten její Řezníkova žena Otevírá dveře do lednice Pro láhev vína a pro dvě prázdné sklenice od hořčice Opatrně nalívá a za záclonou kouří cigaretu A Řezník sedí u piva a Zahradník tam má být s ním, ale je ? tu s ní A ruce mu voní po růžích A je tu jen pro ni Je šťastný Že je s ní Řezníkova žena Už slyší jak se venku ve tmě probouzejí ptáci Vedle chrápe Řezník a Zahradník se černou nocí za svou ženou vrací A ona potichu se usmívá a potichu pak do polštáře brečí A stejně potichoučku kouří i když ví, že ji ticho spíš zabíjí, než léčí Řezníkova žena Je unavená Unavená