S vlídnou t v á ř í vzpomínky vrací se k nám
Do okna padá mi stín sluneční lampion shas´
Vínem si naředím splín poslouchám vzpomínek hlas
Byl to tak plíživý pád zrádný jak rozmoklý jíl
Na pevné zemi zas stát vzalo mi tehdy dost sil
Mlhavě vidím ten film v něm byla jsi za hvězdu hvězd
Všechno to byl jenom dým z prázdných a velikých gest
Byl to tak nádherný bál girlandy světel a třpyt
Kde palác z křišťálu stál zůstal však jen prázdný byt
Asi jsme čekali víc než nám byl ochoten dát
Život ten podivný strýc co s osudem o vše chce hrát
Zapomnění to je dar zmizela úzkost a strach
Zbylo jen dopisů pár na které usedá prach
