Emi H7 D A
1. Asi na tom záleží, vím, kdy neuhýbám,
Emi H7 C H7
trochu jako závaží hluchá místa jsou,
Emi H7 D A
na každičkým nádraží slepá kolej bývá,
Emi H7 C H7
ani stromy v alejích svým stínem nepohnou.
G D Emi A7 D
R: A já, blázen, potají sedám za komínem
G D C H7
s temnou nocí na dlani tichu naslouchám,
G D Emi A7 D
a když všichni rozdají to, co se léčí vínem,
G D C H7
každé další vítězství splácí mlčením.
2. Na cukrových homolích málo místa zbývá,
zablýsknutí prstenů zítřkům nepřidá,
zamlžené okolí a sníh, co všechno skrývá,
zůstat nebo odejít, sen hodit plamenům.
R:
Emi H7 D A Emi H7 C H7
Emi H7 D A
*: Nataženým budíkům hodně síly schází,
Emi H7 C H7
do děravých okapů dráty naráží.
G D Emi A7 D
R: + a když všichni rozdají to, co se léčí vínem,
G D C H7
každé další vítězství splácí mlčením ...
