To tenkrát táta zachytil ten okamžik, rok osmdesát pět, nedělní vejlet na parník Dnes když promluví archív, tak úsměv střídá rozpaky Na dortu sfoukl svíčky ten kluk, co čekal zázraky (jak ty!) V nepadnoucím tričku a s debilním účesem, jsem ten, co mrknul a tím zkazil třídní fotku všem Zdokumentovali i mé jediné tři lekce tanečních, prošláplý lakýrky a piva ve Slavii zbyly z nich My o tom víme svý, to, co je reálný, přežije Na mládí sedá prach, jen v tvářích na fotkách ještě je Tak odjakživa já shromažďuju důkazy, že jsem byl tam a tam a že jsou lidi, co mě provází Kde vzpomínky jsou v mlze, tam fotky pořád vostrý jsou Indiáni kecaj, fotky duše nekradou My o tom víme svý, to, co je reálný, přežije Na mládí sedá prach, jen v tvářích na fotkách ještě je Jsme ti, co jejich dětství zvěčnily ruský foťáky, ve víně mám pravdu a nostalgii, tu taky I Sněžka je dnes vyšší, jak jsem si ji kdysi maloval, když měl jsem jiskru v oku a objektiv mě zbožnoval