Čtu nápisy na zdech, jak bych sám je psal
Je v nich revolta, křivda, povzdech, prach továrních hal
Jméno města není jasný, každej z nás v něm žil
Tam chlapi táhnou z noční propít zbytky sil
Zbytky sil
V hlavě nosím zmatek, v kapse cinká kov
Vanilky do sluchátek přišly v mládí vhod
Přišly vhod
Zas opouštím byt a mlha stoupá z kanálů
Seberu bůra pro štěstí, co takovejm se spolehlivě vyhne
Váhám jít do zavšivenejch lokálů
Město tě chytí do kleští a nepustí a do bahna tě stáhne
Jsou místa v týhle čtvrti, kde šlo vo kejhák
Na vostrý hrdlo lahve nevzpomínám rád
A siluety starejch lásek tady vídám zas
V těch oknech smutnejch činžáků, kde už někdo zhas
Někdo zhas
Zas opouštím byt a mlha stoupá z kanálů
Seberu bůra pro štěstí, co takovejm se spolehlivě vyhne
Váhám jít do zavšivenejch lokálů
Město tě chytí do kleští a nepustí a do bahna tě stáhne
Bezejmenný město pro tvou bezejmennou tvář
Nalitej metař sbírá vajgly a jehovista svatozář
Ať na Náměstí Míru nebo na Náměstí Svobody
Denně se tu protnou různý osudy
Zas opouštím byt a mlha stoupá z kanálů
Seberu bůra pro štěstí, co takovejm se spolehlivě vyhne
Váhám jít do zavšivenejch lokálů
Město tě chytí do kleští a nepustí a do bahna tě stáhne
A do bahna tě stáhne
A do bahna tě stáhne
