Pláž
stopy v písku voda smývá
noční stín den odklání
Dlaň
k nebi vztažená je mírná
únavou nekonečnou
Vítr, ten slzy slané
na tváři ulpěné
rozfouká skalám, mořím
utopí je v ozvěně
Klíč
k domu z kamene se skrývá
v jedné z bran uzamčené
Dlaň
k zemi skloněná je vlídná
námahou nekonečnou
Pouta jak ukovaná
pro dlaně smířené
uvězníte smutek v branách
poutají ho k ozvěně
Déšť
od hor převysokých splývá
s nížinou pošpiněnou
Dlaň
s dlaní spojená je sdílná
s výšinou nekonečnou
Ten osten v těle pálí
a rány trpěné
utiší pak horský vítr
odvane je k ozvěně
