A
1. Ještě púlnoc hledá nás skryté někde v mlázích, v březích nad řekou,
   ještě se měsíc mezi mraky ještě neskryl se svou touhou staletou,
            D
   ne ještě nevychladl uhlík ten co měl Wabi Daněk kdysi
           A
   a co my všichni měli spolu po kapsách,
            E                                                      A
   ale když spomenem si na písničku jakoby na řasy nám rosou někdo sáh.
   
2. Kalendář vzal to s námi skrátka, my ještě plní citú nepřestali snít,
   a věci spravodlivé chránit a jako mušketýři zákon práva ctít,
   ale když cynizmus nás našel, sevřeni zústali jsme stát
   poznali že k bolesti není třeba ran,
   někdy jsme nevěděli že v prosřed, v prostřed lidí člověk,
   že múže být tak sám.
   
3. Nebudem hodnotit a spílat, nebudem smutní, tak to bylo a bude zas,
   to co měli jsme mít kdysi budou po nás jiní, takový je čas
   ale to určité už víme, ža jsme si nikdy srdce s citem
   ani dúvěra a láska nekouká
   a že je stejně strašně krásný, když vlak před tunelem trempúm zahouká.
   
4. Nebudem hodnotit a spílat, nebudem smutní, tak to bylo a bude zas,
   to co měli jsme mít kdysi budou po nás jiní, takový je čas
   ale to určité už víme, ža jsme si nikdy srdce s citem
   ani dúvěra a láska nekouká
   a že je stejně strašně krásný, když vlak před tunelem trempúm zahouká.